Tygrův report
Sjezd na kole. Tak tím to všechno začalo. Parta "týpků s dlouhými vlasy" se v sedmdesátých letech spouštěla dolekopcom nad San Franciskem na upravených kolech s bubnovými brzdami a řádně si to užívali. Každou chvíli se něco rozbilo, utrhlo či prasklo, ale nic to nebránilo v dalším ježdění a zábavě. A že přitom sem tam došlo ke škaredému pádu a naraženým žebrům. Vždyť to je přeci život.
Horské kolo nebo taky bike prošlo od té doby hodně dlouhou cestu, ale downhill stále zůstává Formulí 1. Disciplínou, kde se testují nové díly, vše je tlačeno nadoraz, aby se pak tyto zkušenosti přenesly do praxe a k běžnému bikerovi.
Jezdec oblečen v chráničích alá motokros, integrální přilba, dlouhé rukavice. Jeho bike upraven na to nejhrubší zacházení. Zdvihy tlumičů přes 20 cm se již blíží motorce. Nic není ponecháno náhodě. Trať je plná skoků a klopenek, namotána v lese. Kola ustřelují na hlíně, tlumiče jdou po dopadu do plnejch, ozývá se tupá rána, není čas to řešit. Je tu další zatáčka. Je to sport tvrdých chlapů a ještě tvrdších žen.
Klopka
Tohle všechno a možná ještě víc se odehrávalo 27. května v Náměšti nad Oslavou, kde se jel 4. ročník Sprint DH Cupu. Tento závod již získal tradici jako jeden z prvních DH závodů sezóny a díky dlouhé zimě se tak skoro i stalo. Všichni jezdci byli natěšeni na pořádnej pojezd. Přípravy na akci byly zahájeny již v pátek, kdy se stavěla cílová big lávka. Po městě se sháněly potřebné věci pro úspěšný zrod akce a pivo teklo proudem. Po třetí hodině se do DH kempu začali stěhovat první nájemníci. Byl to zejména Červenka Subform team, kterej zabral půlku pláže a vytvořil si tam kvalitní zázemí pro večerní akci. Dále tu byli kluci z Hulína a Frýštáku. U přehrady bylo rázem veselo.
Počasíčko zatím přálo a tak se rychle stavěla lávka, mlíkovala se trať a v 6 večer začalo chcát. To není moc dobrý. V 8 bylo konečně hotovo a šlo se na kofolu. Předpověď počasí hlásila na noc vcelku slušnej slejvák, kterej se měl ráno změnit v polojasno a tak sem usínal asi na 5krát, jak sem byl nervózní, zda to výjde.
Je 5 hodin ráno, sobota a venku neprší. Silnice teda totál mokrá, ale na nebi se začíná klubat Oskárek a já dostávám neskutečnej starťák. Dělá se kafíčko, buchtička, beru noťase, foťák, lopatu a vyrážím na trať. V 7 tu máme s ostatními sokolisty sraz, tak ať nepřijdu pozdě. Hlína v lese dostala slušnej nátěr. V některejch zatáčkách lehký blatíčko. Lopatou je házím po veverkách, kořeny utírám do trička a slunco začíná fest svítit.
Pohodička
Na hrázy zatím vládne klídek a tichoučko, který ale brzo končí. Je dovežen aparátek, agregáty, rybáři opouští pozice a namísto nich nastupují na steč sjezdaři. V 9 je zahájena prezence, sestry rozdávaj startovní čísla, Djs to šudlá jako ďas a bečka se naráží. Na trať se hrnou první "týpci s dlouhými vlasy" a v lese to začíná krutě šumět. Tratě na trénink sou otevřeny a mezi borovicemi začíná nechutnej DH Rock'n'Roll. Přijela početná grupa z moravy, je tu Praha matka měst, Liberec, Třinec. Smotnout kopec dojel Roman, Petr, Jirka a taky Štefan. Všichni hned od rána dávali Dolekopcom parádní jízdy, které se na vysychajících tratích jen a jen zrychlovaly. Zejména team Červenka Sabform v čele s Majklem Červenkou a pak Remerx – Manitou byly nabušení známejma jménama a bylo se na co těšit. Dále musím zmínit účast Petra Tlustoše, který to u nás už jednou vyhrál a po vítězství v Polomce byl horkým kandidátem na titul.
Do 12h probíhal volnej trénink, po kterém byla uzavřena trať číslo jedna s cílovým skokem na cestu a začalo to správný DH divadlo. První kolo se jelo po minutových intervalech a na trať plnou skoků a klopenek se nejdříve pustili týpci na pevňácích. Zdejší stezky jsou velice technické a byl očekáván velký souboj mezi pevňáky a celopéry. To hlavně díky tomu, že loňský absolutní vítěz Majkl Červenka to loni vystřík na pérech a letos to dolů zasílal s pevným zadkem na vymazleným biku GT.
Počasí stále přálo, sem tam mráček, vrabčáček a dole na cílovém skoku se děly věci. Nahoře na trati sem nebyl, ale z fotek to tam jistě muselo být zajímavé. Dole to byl už jen totální DH orgasmus. Kluci to na bikách motali do štěrkové cesty jako káču a předváděli neskutečný polety. Hlavně mladí kluci ukazovali, že downhill má v česku budoucnost a co si dovolili někteří dvanáctiletí týpci na pevňácích nemělo chybu.
Kopec
Hned po nich nastoupili na rampu celopéra a fičelo se dál. Jízdy se stále zrychlovaly, roštěnky se roztahovali, holky od Red Bullu rozdávaly klukům energy drinky. Na "Sokogauči" bylo živo a pivo teklo proudem. Dj T.B.M. pouštěl jednu vypalovačku za druhou a místnímu spíkrovi se začínal motat jazyk.
A jak že dopadlo první kolo. Na pevňáku to sroloval do cíle na 3. fleku Martin Vrba z teamu Origobike team Pražský vidlákov v čase 0:55:42. Druhou lajnu sfrknul Majkl Červenka-GT Czech team Subform za čas 0:54:45. A největší HC v první jízdě předved Petr Tlustoš z TBB–Bike Brno v čase 0:52:26.
S pérem vzadu to dolů smotnul na třetím místě Jiří Svak z Remerx–Manitou v čase 0:56:76. Druhý místo průběžně si zalít Martin Hoferek ze stejného teamu za čas 0:54:25. A nej kudlu zaříz do místního jílu Patrik Kotrla v čase 0:52:96.
Po první jízdě došlo ke krátkému občerstvení, doladění strojů. Někdo spravoval defekt, jinej to zapích rovnou a skončil na baru. Downhill je hlavně zábava a ta tu panovala již od rána. Po přeznačení trati se vše schylovalo ke druhé jízdě.
Veverky nachystaly řechtačky, holky sundaly kalhotky, spíkr smotnul čurání a šlo se na to. Píp Píp Píp a už to lítá. Startuje se ve stejným pořadí jako v prvním kole, ve kterém se jede jízda ukončená big dropovací lávkou. Ta byla vystavěna speciálně pro tento závod a všichni se na ni již moc těšili. Už v tréninku sem valil bulvy na ty kule, co klucí posílali z více jak třech metrů. Trať již byla dokonale suchá a lítalo to jako Gripeny. Pískači na trati vždy upozorňovali na příjezd dalšího typa, do toho pořádný HáCéčko ze sokoaparátu a já už sem měl svý trenky taky zralý na výměnu. Neskutečnej cirkus kluci předváděli na svých létajících strojích a většina se nebála smotnout i velkou lávku.
Zdejší trať je postavená tak, aby bylo možné všechny větší skoky a překážky objet, ale jezdci už sou natolik zdatní, že pro příště budem muset zas přitvrdit. Lítalo se po půl minutách a tak to pěkně odsejaplo.
Jedno pivo prosím!
Drlič
Dopadlo to následovně. Na třetím místě ve druhém kole v kategorii "pevná kola" skončil Jakub Šosvol (0:58:32), druhý místo tentokrát zbylo na Petra Tlustoše (0:56:19) a první místo urval loňskej král Majkl Červenka (0:55:27).
V celopérech sklidil třetí flek Martin Hoferek (0:57:20). Dvojku vyfasoval za excelentní jízdu Patrik Kotrla (0:56:65). A největší Rock'n'Roll zatančil mezi stromy a na lávce Martin Mikulenka (0:55:51).
A je vymalováno. Bratři a sestry od časomíry počítaj výsledky, slunko svítí, já sem si právě po pátý střík do textilu. Muzika hraje na plný koule, Oskar stále svítí, a gyros v bufetu právě došel.
Na dropovací lávce probíhá malej drop sejšon. Klucí dolů motaj neskutečný peklo, lidi řvou "Dááááávej" a to už se na hraně objevuje Drla Drlič. To co přišlo pak nemá v ČR obdoby. Na svém bajku tam vymlask lahudkovou třistašedesátku, kterou si šel z fleku ještě jednou zopakovat. Sice jí neodjel, ale on to dokáže, protože Drla je král. A máme se od něj ještě na co těšit. Díky bratře za tuhle šou!!!
Ale nebudem to už dál protahovat. Prago Union smotnul znělku vyhlašovacího ceremoniálu a šlo se ocenit nejrychlejší střelce Sprint DH Cupu 2006. Nebudu to nák moc rozmazávat, protože všichni už se viděli na večerní Bike Párty a tak jen stručně.
Stupně vítězů si na pevňácích rozdělili od třetího místa Martin Vrba, Michal Červenka a první Petr Tlustoš.
Péro vzadu si nejvíc nakop Jiří Svak na třetím fleku, druhej zajel Martin Hoferek a první byl Patrik Kotrla.
40m před cílem
A celkově? Zdejší závod se jede na dvou tratích a časy se sčítají a dopadlo to následovně. Na třetí stupínek vyhupsnul ladným skokem Majkl Červenka – GT Czech team Subform, který součtem časů dosáh krásných 1:49:72. A tak ho to potěšilo, že nám začal na stupních i tančit Rock'n'Roll. Druhej flek nechutnejma kulema slíz Patrik Kotrla – Specialized 69 za čas 1:49:61. A nejrychlejším bejkem, co to dolekopcom hrnul jak načipovanej tank byl Petr Tlustoš – TBB-Bike Brno se skvělým časem 1:48:45.
Snědla se klobása, někdo si k ní dal i ledňák a šlo se uklízet. Tento průběh akce zdál se mi velice vydařeným, řekl by klasik. Děkuju celému Bikeklubu Sokolisti za špičkovou organizaci tohoto nelehkého úkolu. Až na pár detailů vše probíhalo podle plánu, nikdo krom Paroubka a Ratha není dokonalý. Díky všem dalším co pomohli, jako jsou pískači, Evík sestřička, pan Krška se sanitkou. Taky díky Pavlovi a jeho časomíře. A hlavně díky panu Zákopčaníkovi, že nám sem poslal takovouhle haluz, v podobě celodeního sluníčka. Stálo to hodně, ale vyplatilo se. Velký dík taky patří doktorům a hlavně sestřičkám v Bohunickým hospitalu, že mě nadopovali takovým způsobem, že jsem to vše ve zdraví přežil. Díky Dacánku, že si tu byla se mnou. Díky všem co jezdili dolekopcom, díky sponzorům a městu Náměšť nad Oslavou za pomoc, jíž byla zejména naše starostka TJ Sokol Zdeňka Dufková. Díky moc sestro.
A za rok na kopci ZDAR.