20102009200820072006200520042003

Popis trati

Jelikož sjezdová trať doznala od posledního popisu značných změn, jal jsem se napsat popis nový, aby vaše představa o kurzu byla co nejvěrnější. Na Sprint DH Cup 2005 sice dojde ještě k dalším úpravám, ale ty budou spíše kosmetického rázu (zvětšení skoků, klopenek), a tak můžete tento popis považovat za aktuální.

A začneme kde jinde, než na startu. Ten se nachází při kraji lesa na malé vyvýšenině, na které stojí dřevěná startovací rampa, aby hned od začátku dostali jezdci co nejvyšší rychlost. Ihned po startu následuje krátký úsek po rovině se dvěma zatáčkami, kdy první se točí doprava, krátká rovinka, a následuje levá mezi stromy. Vše se dá prošlapat, a tak hned od začátku se jede pěkně rychle.

Za tímto rovným úsekem se trať začíná lomit více z kopce a začíná nabírat na techničnosti.

První zatáčka se točí prudce vpravo kolem stromu, kde se kolem něj obtočí skoro o 180 stupňů. Není vůbec klopená a časem se v ní vyjezdilo jen malé koryto, které umožňuje alespoň částečnou oporu. Hned za zatáčkou na jezdce čeká malý skok mezi stromy do prudké levotočivé zatáčky, za níž se trať již začíná více svažovat z kopce. Hned za zatáčkou následuje mezi borovicemi rychlá pravo/levá vlásenka zpestřená o několik uměle postavených schůdků. Povrch je zde hodně měkký a tak se zde postupně projíždí malé koryto. Za touto atraktivní, rychlou pasáží se trať blíží k asi nejzajímavějšímu úseku, který vznikl v nejprudší části, je obohacen dvěma skoky a jednou velkou klopkou. Po průjezdu vlásenkou se jezdec blíží na hranu prudkého svahu, za níž se cesta lomí prudce dolů a vpravo a uměle vybudovaným korytem se blíží k "Dejvovu" skoku. Ten byl nazván po jednom místním bikerovi, který po jeho zdolání a následujícím letu do klopenky utržil zlomeniny obou rukou. Skok to není až tak velký, je to spíše malý drop, ale fígl je v tom, že se dopadá do velmi prudkého svahu, kde je jen velmi krátká rovinka na dobrždění, po které následuje prudká pravotočivá klopka o 90 stupňů na další skok. Proto je důležité zvolit optimální nájezdovou rychlost, aby let nebyl příliš dlouhý. Další zajímavostí skoku je strom, který stojí v jeho těsném sousedství po levé straně, a tak i tady je potřeba hlídat si bezpečnou vzdálenost. Nyní je drop vysoký 3 klády, ale uvažuje se o jeho zvětšení. Jako alternativa pro "slabší" jezdce byly postaveny vlevo od něj krátké schůdky, po kterých se skok dá v klidu objet.

Tak "Dejvův" skok máme úspěšně za sebou, stejně dobře jsme se strefili do následující klopky, která jezdce doslova katapultuje na další skok. Ten je tedy taky spíše dropem, ale letos dojde k jeho zvětšení a tak by na jeho místě měl vzniknout další atraktivní "jump" s dopadem do svahu a následující pravé klopky. Tento celý úsek je ještě zajímavý tím, že celý vede poměrně hustým lesem a tak tu není nouze o kolize se stromy v poměrně vysoké rychlosti. Po dopadu do klopky následuje rychlý nájezd do úzké levé zatáčky mezi stromy. Tady je potřeba si zejména hlídat bezpečnou vzdálenost, jinak se dá projet vcelku rychle. Rychlost budeme následně potřebovat na zdolání dalšího skoku, který na trati vzniknul asi jako první a říkáme mu "TO DÁŠ". Je postaven z palet, nájezd na něj je po rovině a tak se dá skákat ve slušným kalupu a tím i dost daleko. Dopad je sice téměř na rovinu, ale do měkkého, a tak se dá vcelku dobře ztlumit. Pro letošek skok získá na velikosti a dostane ke zrychlení průjezdu i hliněný dopad.

Po měkkém dopadu následuje mírná zatáčka doprava a první část trati je za námi. Myslím, že si zde každý najde ten svůj úsek a i divácky je tato část velmi atraktivní. Nyní následuje přejezd po rovině k dalším tech. úsekům, na níž se nic zvláštního neděje, a tak je důležité co nejvíc šlapat a neztratit drahocenný čas. Rovinka má nějakých 50 m, po kterých se před jezdci objeví přejezd cesty. Zatáčkou doleva se dostáváme k dalšímu tech. úseku.

Zde se trať rozděluje na dva samostatné úseky, jež se cestou dolů třikrát kříží, aby se nakonec sešly opět až v cíli. Chtěli jsme tím dosáhnout větší pestrosti a atraktivity a myslím, že se to povedlo. A tak tu nyní popíšu každou trať zvlášť, tak jak se jedou i při závodě. Obě trasy začínají po středně velkém hliněném skoku, který taktéž vyfasuje menší hliněný dopad. Dále už jedou každá zvlášť.

TRASA 1

Po skoku následuje nájezd do prudké pravotočivé klopenky, která ale skýtá opravdu velkou oporu a tak se dá při dostatečném náklonu projet opravdu dost rychle. Dále je tu krátká rovinka a zatáčka doleva mezi stromy, taktéž z malou klopkou. Po ní následuje průjezd malým korytem, který bude pro příští rok taktéž zvětšen. Výskok z něj je podpořen třemi kládami. Dopad do svahu a táhlá klopená zatáčka doprava, po které následuje skok postavený z palet. Letos jej zkusíme zbudovat hliněný a z mírným dopadem, který jezdce katapultuje do pravotočivé klopky, která se pro příští rok bude taktéž zvětšovat, aby jistota dopadu byla co největší. Po téhle zatáčce následuje průjezd lesního průseku, který bude obohacen o několik teréních vln, po kterém jezdec vjede do levo/pravé vlásenky, která ho hodí do levé rychlé klopky. Ta je při rychlém průjezdu opravdovou lahůdkou. Za touto klopkou je již trať více otevřená a vede malým korytem směrem na hráz. Příští rok bychom rádi i zde postavili další skok a tím tento úsek ještě více zatraktivnili.

Po výjezdu z lesa, kde jezdec dosahuje už slušné rychlosti, přichází na řadu závěrečný a taky největší skok trati, kde se dá dosahovat opravdu slušných leteckých výletů. Záleží jen na nájezdové rychlosti a odvaze jezdce. Skok je postaven z prken z dopadem na štěrkovou cestu vedoucí pod hráz, takže se dopadá z kopce. Po dopadu následuje mírná zatáčka vlevo a již je tu cílová rovinka po štěrku.

TRASA 2

Po překonání hliněného skoku následuje dopad do pravé zatáčky, za níž je postaven malý skok. Po něm se jezdec blíží do levé zatáčky, po které následuje přejezd přírodní muldy, kde je potřeba si hlídat dobrou stopu co nejvíc vlevo. Nyní se jezdec blíží na prudkou pravou klopku kolem stromu, kde konec klopky končí v malé rokli s následným výjezdem nahoru. Strom po pravé straně je opravdu blízko, a tak je potřeba hlídat si co nejvyšší stopu. Letos se ji pokusíme co nejvíc otevřít a navýšit, aby zde jezdci neztráceli drahocenou rychlost. Následuje přejezd rokle a blížíme se k dalším dvěma klopkám, z nichž ta první je hliněná s dřevěnou nástavbou a točí se doleva a po ní ihned následuje prudká pravá postavená z palet. První z nich na příští rok dostane trochu jiný rádius, aby mohl být průjezd co nejrychlejší a naplno se využilo potenciálu dřevěného toboganu. Po něm následuje zatáčka vpravo, zakončená prudkou levou klopkou s následným sjezdem do rokle. Zde jezdec překoná lesní cestu a opět vyjíždí prudkým výjezdem zpátky do lesa. Zde se opět točí vpravo kolem stromu a již menším sjezdem trať míří zpátky přes cestu. Po jejím překonání trať míří mezi dva stromy, u kterých se točí vlevo dolů do další malé rokle. Tu ale vzápětí krátkým výjezdem opouští.

A nyní již na řadu přichází poslední lahůdka v podobě dřevěné lávky, která se staví jen pro potřeby závodu. Pro příští závod bude o něco zvýšena a hlavně prodloužena tak, aby se docílilo dopadu ze svahu. Dopadá se opět na zmíněnou štěrkovou cestu a po 50 m už na jezdce čeká cíl.

Tak takhle vypadá "DHáčko" v Náměšti. Trať sice není nijak dlouhá a ani nedosahuje žádných extrémních sklonů, ale snažili jsme se na ní postavit co nejvíc umělých překážek, tak aby jak jezdcům tak i divákům poskytla co nejlepší zážitek.