Tygrův report
3. Sprint DH Cup je úspěšně za námi a nebojím se říct, že to byl fakt hodně drsnej závod.
Přípravy začaly již před měsícem, kdy jsme z Radůzem a ostatníma střelcema z Náměště zahájili úpravy trati. Ladily se některé nájezdy do klopek, skoky dostaly jinou vejšku a rádius a vše se tak trochu vopepřilo, aby jízdy byly zas o kousek vostřejší. Mám pocit, že nám tam v některejch místech ukáplo i trochu chili. V pátek před závodem se pak již ladily poslední detaily, prodlužovala se cílová láfka a hlavně se začalo již hustě trénovat. Přijeli kluci z Třebíče, dále se tu objevila početná výprava z Hulína a přijel i z loňska dobře známý Ostravák Alan Baník. Večer se jelo do Třebíče pro agregáty, které nám ochotně zapůjčila firma SOK Třebíč. A pak se šlo na pivko, na hrázi plály malé ohýnky a slivovička tekla proudem...
Je sobota 6 hodin ráno a začíná den D. Hned po ránu je to velkej fofr, začíná se značit trať, klucí vozí ze Sokolovny materiál potřebný k zabezpečení závodu a některejm ještě kolují v žilách slivovicový krvinky. Počasí je skoro nejlepší, jen hned od rána foukal dost citelný vítr, který nám způsoboval nemalé problémy. A jak se později ukázalo, velký vliv měl i na zdolání závěrečných skoků. Přijíždí i Saša se svým TBB Bike týmem, kteří se hned vrhají do práce a pod hrází staví mega velkou GT bránu. Je kolem deváté hodiny a na trať se začínají sjíždět první závodníci. Hráz přehrady se začíná zvolna plnit a vše nasvědčuje tomu, že účast bude opět sqvělá. Po malých problémech je spuštěna i hudba a začíná se z ostrým tréninkem. Přijíždí taky bufet z pivíčkem a klobáskou a v 11 tu máme i sanitku, kdyby se náhodou někomu něco stalo. Třeba přeražená páteř o strom, či nadvakrát zlomený nohy po dopadu z cílové lávky.
Zároveň začíná i prezentace a do startovní listiny se zapisují první střelci dnešního dne. A sešla se jich pěkná řádka. Figurují tu jména z námá i z minulých ročníků, ale i nováčci týhle tratě. Co nás velice potěšilo byla účast jezdců jako jsou Michal Červenka či bratři Kotrlové, kteří jsou zdatnými reprezentanty ČR ve sjezdu, a tak se daly očekávat opravdu hodně kvalitní časy. Ve 12 hodin byla startovní listina uzavřena a objevilo se na ní celkem 78 jezdců. Z toho 41 startovalo v kategorii celopéra a 37 jelo na pevňácích. Žena se tu letos neobjevila ani jedna a tak místo nich byla vyhlášena kategorie juniorů jež obsahovala všechny přihlášené jezdce, kterým bylo 17 roků a méně. Do 13 hodin probíhá volný trénink a i když sem neměl moc času pozorovat dění na trati, tak i od mixážního pultu mi bylo jasný, že tu dnes poteče krev. Zejména cílová lávka a skok ve spolupráci z větrem činily jezdcům nemalé problémy. Pokud zrovna nefoukalo, bylo fše oukej, ale gdyž jezdec při výjezdu z lesa chytil prudký poryv větru, tak ho to z lávky sfouklo jako nic. A tak zejména na začátku tréningu bylo na hrázi veselo a co chvila se někdo sbíral ze země. Naštěstí fše končilo maximálně malo odřeninkou či naraženinou. V jednu se uzavírá trať a vše směřuje ke startu prvního kola. Jako první se jela trať se závěrečným skokem na štěrkovou cestu a dolů se po ní spouštěli nejdříve jezdci na pevňácích.
Já se letos angažoval do role předjezdce a vyklízeče trati a tak sem startoval jako první. Celej den sem na kole neseděl a tohle byla moje první jízda dne a tak sem si jí chtěl fakticky užít. V klídečku sem si to hrčel dolů, vychutnával každej skok a pomalu se blížíl na závěrečnej paleťák. Nájezd z lesa, vítr zprava, odraz, let a totální ustýlačka do šutrů. No rozplesk sem se tam jak knedla. Smotal sem se hezky nabok a na hlavu a nemejt integrálku tak nevím nevím. A tak sem do cíle jen tak doběh a vyklidil dopad pro ostatní ridery. Ale byla to držka, to se musí nechat...
A jako první se na trať z číslem 101 spustil Jan Vítovský z Brna. A hned od začátku se začalo hustě lítat. Kluci se v minutovejch odstupech spouštěli dolekopcom a zůročovali to co dopoledne natrénovali. Já to fše sledoval z hráze a snažil sem se to fše trochu okomentovat. V téhle kategorii startovala i většina místních bikerů, kdy za největší adepty na umístěni byli považováni bratři Bélové a Radůz, divoch z Naloučan. Loňský traťoví rekord byl 00:54,40 a dalo se očekávat, že letos bude opět trochu vylepšen. A tak se aj stalo a zlepšení to bylo opravdu zásadní. První kolo zajel na pevňáku nejrychlejš v excelentním čase 0:51,96 Tomáš Musil z Remerx - Manitou, který vyhrál rozdílem třídy. Druhý skončil Petr Křivánek z Drnovic, jenž to dolů zhučel za 0:56,37 a třetí byl Radim Belájev z Náměště za čas 0:57,13. A hned za ním byl Radůz. Takže se dal očekávat ve druhém kole Náměšťský útok na bednu.
Hned po pevňácích startovaly celopéra a zde již byly časy na prvních místech velice vyrovnané. Loňský rekord v téhle kategorii byl 00:52,94 a letos ho znatelně vylepšil jezdec s číslem 13 Michal Červenka, jezdící za Jiřička Agilesport, jenž se dostal dolů za skvělých 0:50,94. Druhý v těsném závěsu skončil Michal Kotrla (Remerx-Manitou) s časem 0:51,02 a třetí dojel jeho bratr Patrik v čase 0:51,19. A tak vše nasvědčovalo tomu, že to v týhle kategorii bude ve druhém kole velký souboj o celkové vítězství.
V půlhodinové pauze probíhalo nezbytné vyladění strojů, ladila se i forma u bufetu, hudba hrála a vítr stále krásně foukal. Přeznačila se trať a 15.45 bylo odstartováno druhé kolo. Tato trať byla zakončena 2,5 m vysokou lávkou z dopadem na hráz přehrady a dala se čekat parádní exhibice těch nejlepších střelců. Jako první jeli opět pevňáci a to ve stejném pořadí jako v kole prvním. Tato trať má z loňska stanoven rekord 0:55,06 a i zde se dalo očekávat, že se bude těžce otřásat v základech. Pro pevňáky přece jen byla láfka hodně vysoká a tak byl kolem ní postaven technický objezd. Ale byli tací kterým na pevňáku nečinila sebemenší problém. Nejrychleji to z kopce a láfky drtil v druhým kole opět Tomáš Musil, jenž ale nakonec loňský čas neohrozil a zajel 0:58,40. Druhý byl Petr Křivánek v čase 0:59,19 a třetí skončil člen pořádajícího Bikeklubu Sokolisti, starší bratr Béla za čas 1:01,15. Určitě k tomu hodně pomohl páteční trénink, kdy velmi hustě trénoval zejména cílovou pasáž, kterou měl perfektně zmáklou. A tak na téhle trati drží stále rekord moje maličkost. No musím se trochu pochlubit nééé...
Celopéra mají z loňska rekord 0:52,94 a nejblíže k němu měl opět Michal Červenka, kterému se ho ale nepodařilo překonat a musel se spokojit z časem 0:54,28. Druhý dojel Michal Kotrla 0:55,11 a třetí to hupsnul z láfky Patrik Kotrla v čase 0:56,01. Ale to už je v cíli poslední závodník a vše směřuje k závěrečnému vyhlášení vítězů. Výsledky jsou zpracovány a jak to tedy celkově dopadlo: po součtu obou časů se na třetí místo v kategorii pevňáků postavil a sám to moc nečekal Zdenál Vít - Třebíč Crew (1:59,85), jeden z jezdců slivovicového týmu. Druhý hupsnul na bednu Petr Křivánek z Drnovic (1:55,56) a první flek v týhle kategorii urval jasným rozdílem Tomáš Musil - Remerx-Manitou (1:50,36). Nejlepší z Náměšťáků byl nakonec Radek "Radůz" Zoufalý, který zajel vyrovnané jízdy, ale na bednu ještě kousíček chybělo a zbylo na něj "jen" 5. místo.
Celopéra dopadly následovně. 3 flek zajel vyrovnanými jízdami Patrik Kotrla - Specialized 69 (1:47,20). Druhý skončil ze sekundovým odstupem jeho bratr Michal Kotrla - Remerx-Manitou (1:46,13). A všechny v týhle kategorii zaříz excelentními jízdami Michal Červenka - Jiřička Agilesport (1:45,22).
Ještě zbývá říci jaké bylo absolutní pořadí v obou kategoriích a tak vězte, že třetí skončil Patrik Kotrla, druhý jeho bratr Michal a pohár pro absolutního výtěze skončil v rukách Michala Červenky. Gratulujeme...
A abych nezapoměl, nejlepším juniorem byl Patrik Kotrla.
Bouchlo se šampáňo a šlo se na pivo. Na závěr ještě Radůz z Barellem zalítali na velkým dvojáku a mě začínal bolet celej člověk.
Myslím, že závody se povedly. Přijely spousty špičkových závodníků, diváků podél trati bylo také dost, počasí nám až na vítr přálo. I gdyž na druhou stranu zas bylo na cílovejch skocích veselo a celkově vládla 14. května na hrázi Náměšťské přehrady veselá nálada. Díky všem sponzorům, členům Bikeklubu Sokolisti za vzornou organizaci, Sašovi a ostatním klukům z TBB Bike za pomoc a doufám že za rok se na hrázy opět potkáme...
Bejku ZDAR Tygr